Tuning
Neznám prakticky žádnéhgo airsofťáka, který by netoužil alespoň po minimálním "vytunění" svého airsoftového miláčka. Na akcích se lze potom setkat buď s úměrně navěšenými doplňky na zbrani nebo až s obludnými monstry, které spíš připomínají zbraně z různých sci-fi seriálů a chybí na ně přimontovat už jenom věšák na kabáty, aby se daly dobře zavěsit.
Opomenu-li vlastní a vhodné upgrade zbraně, je vytunění zbrojním arzenálem věcí individuální a estetickou. Někteří jedinci chtějí v záchvatu nadšení svůj kvér přiblížit jeho reálné bojové verzi, jiní by zase naopak namontovali na útočnou pušku třeba tarasnici, jen aby to mělo pořádnou "prdu".
Nechci se ve své úvaze nikoho konkrétně dotknout, ale domnívám se, že i estetické a praktické vytunění zbraní by mělo být vždy účelné a to zejména s ohledem na praktické využití v samotném boji.
V minulosti jsem sám také velice nevhodně namontoval na útočnou pušku M4 A1 sniperovský puškohled 40 mm a záhy jsem zjistil, jak "vrkám". Jakmile jsem ho však nahradil puškohledem 4 x 32 ACOG, hned to byla jiná káva. V kritických situacích se rázem dalo dobře orientovat v celém reálném zorném poli oka a přes horní průhled se dalo poměrně slušně zamířit přes pasivní mířidla. Z estetického hlediska potom M čtyřka skutečně vypadala jako její reálná předloha, kdežto před tím připomínala spíš modifikovanou kulovnici na hranostaje.
Základní ,ale i dostačující příklad tuningu
Neoddiskutovatelnou stránkou vytunění zbraní je potom samotná její celková hmotnost. Uvážíte-li, že útočné pušky / nemyslím manuálky z plastu / mají v průměru 3,5 kg a vy je vyzdobíte podvěsným granátometem, svítilnou, přídavným akumulátorem, tlumičem a dalšími komponenty / upevňovací R.I.S. lišty to zvládnou /, jste záhy, a jen to frkne, na 5 kg hmotnosti a to už se při pobíhání pár hodin po lese u útočné pušky skutečně nechá nosit. V neposlední řadě je nutno také počítat se zachováním správného a přirozeného těžiště zbraně.
Proto máme pořekadlo : "když úměrně vytuníš, tak se méně nafuníš".
Komentáře jsou uzavřeny